pod 6 velkými řekami (Morava,
Svratka, Oslava, Sázava,
Vltava, Ohře)
Vlastník a provozovatel českého úseku ropovodu Družba,
společnost MERO ČR, a. s., Vás zve na
poznávací cestu
za zajímavými detaily tohoto jedinečného technologického díla.
Ropovod Družba o délce přes 5.100 km je považován za nejdelší
ropovod na světě. Spojuje osm evropských zemí a tvoří tak jednu
z nejrozsáhlejších ropovodních sítí. Denně jím protečou až 2 miliony
barelů ropy.
Ropovod Družba je nejstarším fungujícím ropovodem na území České
republiky. Ropovod vstupuje do Česka pod řekou Moravou u Hodonína.
Překonává Vysočinu a míří polabskou nížinou ke Kralupům. V Centrálním
tankovišti v Nelahozevsi se přepravovaná ropa může ukládat do nádrží,
Družba odtud dále pokračuje až do Litvínova. Poblíž obce Potěhy u Čáslavi
má ropovod odbočku, která do roku 2012 zásobovala rafinerii v Pardubicích.
Mezivládní dohoda o výstavbě ropovodu Družba byla podepsána 16. prosince 1959 v Moskvě. Samotná výstavba ropovodu začala 10. prosince 1960 v Samaře, kde začínají i další ropovody ze Sibiře a Uralu.
Každá ze zemí, kudy Družba prochází, měla na starosti výstavbu svého úseku s tím, že Sovětský svaz dodával potrubí a speciální těžké stroje pro zemní práce a ukládání trub, Československo potrubí a armatury, NDR potrubí a čerpadla a Maďarsko automatické a telekomunikační systémy.
V únoru 1962 přepravil ropovod Družba první ropu do bratislavské rafinérie, v říjnu 1965 byl prodloužen až do Litvínova. Do roku 1989 dováželo tehdejší Československo Družbou 18 milionů tun ropy ročně.
Od roku 1994 ropovod Družba vlastní a provozuje státní společnost MERO ČR, a. s. V letech 1998-2003 proběhla rozsáhlá modernizace Družby (investice činila cca 1,82 mld. Kč). Od té doby MERO ČR do údržby a modernizace ropovodu investuje v průměru téměř 110 mil. Kč ročně. Družba má nové řídicí, komunikační i bezpečnostní systémy srovnatelné s mnohem mladšími ropovody. Díky tomu se podařilo významně snížit riziko havárie a negativních vlivů na životní prostředí. Např. únik ropy dokáže automatický systém detekovat do 2 minut.
Potrubí je uloženo v průměru 1,3 m pod povrchem. Jen cca 0,8 % z celkové délky ropovodu není uloženo pod zemí, nýbrž leží na pilířích a patkách nad úrovní země. Jsou to místa s nestabilním geologickým podložím ve vytěžené uhelné pánvi u Litvínova a dále v CHKO lužních lesů u Hodonína. Tam výška pilířů, na nichž je ropovod uložen, činí až 4 m.
Stěny ropovodu je nutné pravidelně čistit od ropných úsad. Potrubím Družby proto jednou za 3 měsíce projíždějí speciální čisticí zařízení. Jiné přístroje, tzv. inteligentní ježci, provádějí inspekci vnitřku ropovodu. Při průjezdu potrubím načítají a ukládají data, čímž umožňují odhalit jakékoli anomálie v rozlišení 3x3 mm. Identifikují jak vady z výroby, tak vady vzniklé provozem (např. vybouleniny, trhliny, úbytky materiálu, korozi). Provozovatel tak má neustále přehled o stavu celého potrubí a může cíleně plánovat opravy. Jakýkoli únik ropy je okamžitě identifikován řídicím systémem.
V současnosti proteče českou částí Družby kolem čtyř milionů tun ropy ročně (její celková kapacita je dvojnásobná). Společně s ropovodem IKL zajišťuje bezpečnost dodávek ropy – klíčové suroviny pro český petrochemický průmysl. Potrubní přeprava je rovněž ekonomická a ekologická: na dopravení denního objemu ropy do rafinérie v Litvínově by jinak bylo potřeba asi 310 standardních železničních nebo 600 automobilových cisteren.
MERO ČR s Družbou počítá i do budoucna: neustále vylepšuje systém údržby a prevence havárií, investuje do výzkumu v této oblasti. Při průběžné údržbě a investicích do modernizace může Družba kvalitně sloužit ještě desítky let.